Co se dá upéct v pizza peci kromě pizzy?

Co se dá upéct v pizza peci kromě pizzy?

V peci na dřevo se dá po pizze upéct maso, špízy, chléb, zelenina i moučník. Jak pec postupně chladne, projde všemi teplotami, které k tomu potřebujete. Díky silné izolaci pece máte dostatek času tato teplotní pásma plně využít — pizza 350 až 480 °C, steak a zelenina kolem 300 °C, pečené maso 220 až 250 °C, chléb kolem 180 až 200 °C a moučníky 170 až 180 °C, pomalu tažené maso kolem 100 °C a na závěr lze sušit bylinky, ovoce nebo houby. Není to tedy tak, že by pec po pizze skončila již nevyužitá. Pizza je naopak to jediné, co se musí stihnout ihned po natopení.

Proč to jde: pec nechladne skokem

Terakotové jádro během zátopu naakumuluje teplo a pak ho pomalu vrací zpátky do pečné komory. Čím lepší izolace kolem jádra je, tím pomaleji chladne. To není dojem — změřili jsme to na skutečné peci podle předepsaného souvrství. U naší pece mod. 90 jsme po zátopu ze studeného stavu uzavřeli dvířka a tři dny odečítali teplotu. Pod 160 °C klesla po dvaceti čtyřech hodinách, pod 100 °C po šestatřiceti. Celý průběh i metodiku najdete v článku Co rozhoduje o výdrži tepla v peci: srovnání sestav a naše měření. Musíme ale upozornit, že jsme měřili prázdnou pec. Vložený pokrm, odpařovaná voda a otevírání dvířek bilanci změní. Uvedené časy proto berte jako rámec.

První hodiny: pizza

Při 430 až 480 °C je neapolská pizza hotová za šedesát až sto dvacet sekund. Při nižší teplotě kolem 350 °C se peče déle a výsledek je jiný — ne horší, jen blíž tenčí římské pizze. Tohle je jediná disciplína, která vyžaduje plnou teplotu, a jediná, kterou nejde odložit na později. Více o tom, jak teplota mění výsledek, najdete v článku Jak teplota pečení ovlivňuje výslednou pizzu. Kdy je pec na pizzu připravená, poznáte podle klenby — u nás se vyčistila od sazí šestašedesát minut po zapálení.

Kolem 300 °C: steak, zelenina, focaccia

Jak teplota klesá, přichází na řadu to, co by se při 450 °C spálilo dřív, než se řádně propeče. Zelenina na plechu, steak na litině, focaccia v hlubokém litinovém pekáči. Spolu s olivovým olejem vytvoří na dně focaccie neuvěřitelně křupavou, téměř smaženou kůrku, zatímco vnitřek zůstane nadýchaný. Pec je v tuhle chvíli pořád výrazně teplejší než nejlepší domácí trouba.

220 až 250 °C: pečené maso

Hovězí, vepřová žebra, pomalu pečená plec, menší selátko, špízy, kachna, kuře, jehněčí, koleno. Do pece mod. 90 se vejdou dva plechy žeber a před ně ještě dva bochníky chleba. Nejmenší modely plech nepojmou vůbec — s tím počítejte při výběru velikosti pece. Litinový pekáč s poklicí je tady nejlepší volba: drží vlhkost a vyrovnává rozdíl mezi sálající klenbou a pečnou plochou, je teplotně stabilní, zdravotně nezávadný a nehrozí jeho poškození.

Kolem 200 °C: chléb

Tradiční pořadí využití chlebové pece — první den pizza, druhý den chléb a pečené maso — nevzniklo náhodou. Je to přesně to, co pec sama nabízí, jak chladne. Chléb z pece na dřevo má kůrku, jakou domácí trouba neudělá: pec peče více sáláním z klenby než horkým vzduchem jako klasická trouba.

170 až 180 °C: moučníky a sušení

Na konci přijdou koláče, bábovka, štrúdl, pečené ovoce. Italské dezerty ze zbytkového tepla jsme popsali zvlášť v článku Italské dezerty z terakotové pece. A úplně nakonec, po dlouhém tažení masa při nízké teplotě, když už pec na pečení nestačí, se v ní dá pořád úspěšně sušit ovoce, houby nebo bylinky z vlastní zahrádky.

Co z toho plyne pro plánování

Z jednoho zatopení neuvaříte jen jedno jídlo. Když si dopředu rozmyslíte, co kdy přijde na řadu, využijete pec i několik dní po sobě a každý chod dostane teplotu, jakou má mít.