Úvod › Blog › Kolik dřeva spotřebuje pizza pec? Zvážili jsme to na gram
21. října 2026
Kolik dřeva spotřebuje pizza pec? Zvážili jsme to na gram
Než byla naše pec připravená péct, spálila 12,1 kg suchého bukového dřeva. Dřevo jsme vážili na gram. Přečtěte si výsledek polopatě, pořádně, nebo do posledního stupně.
J2 Lopatostat
Polopatě, nebo do posledního stupně?
Než byla naše pec model 90 s vnitřním průměrem 90 cm připravená péct, spálila 12,1 kg suchého bukového dřeva. Od zapálení to trvalo 66 minut.
Na běžný večer s pizzou tedy počítejte zhruba s 12 kg dřeva na nahřátí. Během pečení pak oheň už jen udržujete. Když chcete pec nabít teplem na maximum třeba i na další den, přiložíte víc: náš zátop na maximum spotřeboval 17,0 kg.
- Do připravenosti: 12,1 kg dřeva, 66 minut.
- Zátop na maximum: 17,0 kg dřeva, zhruba 2–3 hodiny.
- Jak ušetřit: topte suchým dřevem. Se dřevem o vlhkosti 25 % byste spálili zhruba o čtvrtinu víc.
Naše pec na pizzu spotřebovala 12,1 kg suchého bukového dřeva, než byla připravená péct, a 17,0 kg při zátopu na maximum. Obě čísla pocházejí z jednoho měření a každé odpovídá na jinou otázku. Níže najdete, na čem spotřeba závisí a jak dřevem neplýtvat.
Zatopili jsme naši pec model 90 ze studeného stavu a vložené dřevo vážili na gram. Po 66 minutách se klenba vyčistila od sazí a zčervenala. Pokud se ptáte na konkrétní teplotu pece v tomto okamžiku, musíme přiznat, že ji nelze podle tohoto ukazatele přesně stanovit, neboť záleží na teplotě klenby a na velikosti a teplotě plamene. Je třeba toto brát jako tradiční provozní znamení, že je pec připravená péct pizzu. Do té chvíle jsme vložili 12,1 kg dřeva.
Pak jsme topili ještě 111 minut, abychom jádro pece nabili teplem na maximum. Přibylo 4,9 kg, celkem tedy 17,0 kg. Díky tomu měla pec den po zátopu pořád kolem 160 °C, což stačí na pečené maso nebo dezert (měřeno v prázdné peci).
Nejdražší je natopení pece: za prvních 66 minut padlo 71 % veškerého dřeva. Udržet už natopenou pec je levné. Při dalším nabíjení stačilo přikládat v průměru 2,6 kg za hodinu, zhruba čtyřikrát méně než při rozpalování.
Pro vás z toho plyne jednoduchá volba:
Zatopili jsme naši pec model 90 ze studeného stavu a vložené dřevo vážili na gram. Po 66 minutách se klenba vyčistila od sazí a zčervenala. Pokud se ptáte na konkrétní teplotu pece v tomto okamžiku, musíme přiznat, že ji nelze podle tohoto ukazatele přesně stanovit, neboť záleží na teplotě klenby a na velikosti a teplotě plamene. Je třeba toto brát jako tradiční provozní znamení, že je pec připravená péct pizzu. Do té chvíle jsme vložili 12,1 kg dřeva.
Pak jsme topili ještě 111 minut, abychom jádro pece nabili teplem na maximum. Přibylo 4,9 kg, celkem tedy 17,0 kg. Díky tomu měla pec den po zátopu pořád kolem 160 °C, což stačí na pečené maso nebo dezert (měřeno v prázdné peci).
Nejdražší je natopení pece: za prvních 66 minut padlo 71 % veškerého dřeva. Udržet už natopenou pec je levné. Při dalším nabíjení stačilo přikládat v průměru 2,6 kg za hodinu, zhruba čtyřikrát méně než při rozpalování.
Pro vás z toho plyne jednoduchá volba:
- Pečete jen ten večer? Počítejte s 12 kg na nahřátí a s malým ohněm během pečení.
- Chcete využít teplo i další den? Přiložte víc. Druhá fáze přidá asi 5 kg dřeva, tedy o 40 % víc, a pec pak peče ještě druhý den.
- Topte suchým dřevem. Ideálně pod 20 % vlhkosti. Vzduchem sušené tvrdé dřevo potřebuje obvykle zhruba dva roky pod střechou.
- Změřte si to. Stačí levný vlhkoměr. Měřte na čerstvě rozštípnutém polenu, uprostřed štěpné plochy.
- Topte jen tolik, kolik potřebujete. Když pečete jen jeden večer, nemusíte pec nabíjet na maximum. Stačí topit do vyčištění klenby a pak jen držet malý udržovací oheň.
- Po pečení pec zavřete. Zavřená dvířka a přivřená klapka udrží teplo do druhého dne a další jídlo máte bez jediného polena navíc. Jak takový den vypadá, popisujeme v článku Jedno zatopení, celý den vaření.
Do vyčištění klenby spotřebovala naše pec 12,1 kg bukového dřeva o vlhkosti 9,9 %, celý zátop na maximum 17,0 kg s energií 279 MJ. Níže je celé měření: podmínky, průběh zátopu po fázích, energetická bilance, vliv vlhkosti a to, co z dat neplyne. U každé hodnoty uvádíme, zda jde o měření, nebo výpočet.
Časy a hmotnosti jsou měřené, energie a výkony vypočtené s výhřevností 16,4 MJ/kg. Výkon počítáme z vloženého dřeva: palivo vložené ke konci fáze dohořívalo až v té další, skutečný průběh je proto plynulejší.
Klenba se vyčistila od sazí po 66 minutách a zčervenala. Pokud se ptáte na konkrétní teplotu pece v tomto okamžiku, musíme přiznat, že ji nelze podle tohoto ukazatele přesně stanovit, neboť záleží na teplotě klenby a na velikosti a teplotě plamene. Je třeba toto brát jako tradiční provozní znamení, že je pec připravená péct pizzu. Rozpálení spotřebovalo 71 % dřeva za 37 % času, s výkonem zhruba čtyřikrát vyšším než nabíjení. V této fázi se ze studeného stavu ohřívá celá hmota jádra. Změřených 66 minut sedí na vypočtený čas prohřátí stěny jádra 1,2 hodiny.
Se dřevem o vlhkosti 20 % by bylo potřeba 19,5 kg, při 25 % už 21,1 kg. Kromě našeho měření jde o výpočet podle vztahu výše. Zahrnuje jen energii na odpaření vody. Vlhčí dřevo navíc hoří při nižší teplotě a nedokonaleji, skutečný rozdíl tak bude spíš větší. To jsme neměřili.
Jádro odevzdávalo za první den v průměru 530 až 700 W, za 24 hodin tedy 46 až 60 MJ. Rozpětí plyne z toho, že známe jen teplotu vnitřního povrchu jádra, ne jeho průměrnou teplotu.
Zbývajících zhruba 220 až 233 MJ se dělí mezi uhlíky, izolaci, obestavbu a spaliny. Jak přesně, z našich dat neurčíme. Energie vyhrabaných uhlíků je v 17,0 kg započtená, do jádra se ale nedostala. Uhlíky jsme nevážili. U pece s otevřeným ústím obvykle odchází největší díl se spalinami, to je ale obecná zkušenost, ne náš výsledek.
- Pec: model 90, vnitřní průměr 90 cm, terakotové jádro 50 mm, izolace 160 mm. Dvířka byla oproti sériovému provedení dodatečně dotěsněná.
- Start: studený stav, pec po celou dobu prázdná, bez pokrmu.
- Palivo: bukové dřevo s vlhkostí 9,9 % stanovenou podle ČSN EN ISO 18134 sušením vzorku při 105 °C, vztaženou k hmotnosti vlhkého dřeva.
- Vážení: vložené dřevo kuchyňskou digitální váhou s rozlišením na gram.
- Konec zátopu: 177 minut po zapálení. Uhlíky jsme vyhrabali a pec uzavřeli. Bimetalový teploměr ve dvířkách ukazoval 410 °C, infračervený teploměr na pečné ploše 493 °C.
Časy a hmotnosti jsou měřené, energie a výkony vypočtené s výhřevností 16,4 MJ/kg. Výkon počítáme z vloženého dřeva: palivo vložené ke konci fáze dohořívalo až v té další, skutečný průběh je proto plynulejší.
Klenba se vyčistila od sazí po 66 minutách a zčervenala. Pokud se ptáte na konkrétní teplotu pece v tomto okamžiku, musíme přiznat, že ji nelze podle tohoto ukazatele přesně stanovit, neboť záleží na teplotě klenby a na velikosti a teplotě plamene. Je třeba toto brát jako tradiční provozní znamení, že je pec připravená péct pizzu. Rozpálení spotřebovalo 71 % dřeva za 37 % času, s výkonem zhruba čtyřikrát vyšším než nabíjení. V této fázi se ze studeného stavu ohřívá celá hmota jádra. Změřených 66 minut sedí na vypočtený čas prohřátí stěny jádra 1,2 hodiny.
Se dřevem o vlhkosti 20 % by bylo potřeba 19,5 kg, při 25 % už 21,1 kg. Kromě našeho měření jde o výpočet podle vztahu výše. Zahrnuje jen energii na odpaření vody. Vlhčí dřevo navíc hoří při nižší teplotě a nedokonaleji, skutečný rozdíl tak bude spíš větší. To jsme neměřili.
Jádro odevzdávalo za první den v průměru 530 až 700 W, za 24 hodin tedy 46 až 60 MJ. Rozpětí plyne z toho, že známe jen teplotu vnitřního povrchu jádra, ne jeho průměrnou teplotu.
Zbývajících zhruba 220 až 233 MJ se dělí mezi uhlíky, izolaci, obestavbu a spaliny. Jak přesně, z našich dat neurčíme. Energie vyhrabaných uhlíků je v 17,0 kg započtená, do jádra se ale nedostala. Uhlíky jsme nevážili. U pece s otevřeným ústím obvykle odchází největší díl se spalinami, to je ale obecná zkušenost, ne náš výsledek.- Jedna pec, jeden zátop. Rozptyl mezi zátopy neznáme.
- Spotřeba při pečení. Průměr 2,6 kg za hodinu platí pro nabíjení prázdné pece, ne pro pečení s otevřeným ústím.
- Výhřevnost. Je tabulková, ne laboratorně změřená.
- Jiné velikosti pecí. Měřili jsme jen model 90.
- Kvalita spalování. Složení ani teplotu spalin jsme neměřili.
- Kuchyňskou digitální váhou zvažte každé poleno před vložením a zapište čas.
- Vlhkost změřte vlhkoměrem na čerstvě rozštípnuté ploše několika polen. Přesněji to jde jako u nás podle ČSN EN ISO 18134: vzorek zvažte, vysušte při 105 °C do ustálené hmotnosti a zvažte znovu.
- Zapište čas, kdy se klenba vyčistí od sazí. Součet dřeva do té chvíle je vaše spotřeba do připravenosti.
- Energii spočítejte jako hmotnost dřeva krát výhřevnost podle vztahu výše.