V jakém pořadí péct v peci na dřevo? Pizza, maso, chleba, dezert

Jedno zatopení, celý den vaření. Když dopečete poslední pizzu. Terakotová pec toho umí mnohem víc.

Mnoho lidí si pořizuje pizza pec s jediným cílem – upéct dokonalou neapolskou pizzu. Po několika večerech ale přijde otázka: A co dál? Dobrá zpráva je, že kvalitní terakotová pec rozhodně není jen na pizzu. Díky své konstrukci se po dohoření ohně promění v mimořádně kvalitní velmi prostornou troubu, ve které připravíte maso, ryby, zeleninu, domácí pečivo i sladké dezerty.

A právě tady začíná její skutečný potenciál.

Tajemství se jmenuje tepelná akumulace a špičková izolace. Naše pece jsou vyrobené z pravé italské terakoty. Terakota má jednu výjimečnou vlastnost – dokáže do sebe uložit obrovské množství tepla a následně ho dlouhé hodiny rovnoměrně vracet zpět. Zatímco u běžných plechových pecí, grilů nebo málo zateplených konstrukcí teplota po vyhasnutí rychle klesá, terakotová pec si stabilní teplotu udržuje velmi dlouho. Jak dlouho přesně, jsme si ověřili: chladnutí naší pece jsme měřili téměř tři dny a výsledky najdete v článku Co rozhoduje o výdrži tepla v peci. To znamená, že po upečení pizzy nemusíte přestat vařit. Naopak – teprve začíná další kapitola.

Po pizze přichází maso

Po poslední pizze stačí nechat teplotu postupně klesnout. Jakmile se dostane přibližně na 250–300 °C, nastává ideální čas pro přípravu masa. Výborně se hodí například hovězí, vepřová žebra, pečená vepřová plec, kachna, kuře, jehněčí, pečené koleno, i focaccia nebo pořádný kus hovězího. Díky sálavému teplu se maso opéká ze všech stran rovnoměrně a zůstává krásně šťavnaté. Hodně přitom záleží na velikosti pece — do mod. 90 se vejdou dva plechy se žebry a před ně ještě dva bochníky chleba, do nejmenších modelů se pekáč nevejde vůbec.

Terakotová pec jako klasická trouba

Jak teplota dále klesá k 200 °C, mění se pec v klasickou troubu. Právě tehdy přichází prostor pro domácí chléb, zapékané těstoviny, lasagne, brambory, pečenou zeleninu, koláče, bábovky, nebo třeba jablečný štrúdl.

Díky rovnoměrnému sálání tepla často dosáhnete lepších výsledků než v běžné elektrické troubě.

Pořadí pečení podle teploty

Jedno zatopení, celý den vaření – to je jedna z největších výhod terakotových pecí. Jednou rozděláte oheň a pec pak postupně chladne. Každé teplotní pásmo využijete pro jiný pokrm, takže z jednoho zatopení připravíte celé menu:

• 430–480 °C: pizza
• kolem 300 °C: steak nebo zelenina
• 220–250 °C: pečené maso, focaccia
• kolem 200 °C: domácí chléb
• 170–180 °C: koláče a italské dezerty

Stejně se v Itálii peče po staletí. Kolik dřeva takový den spotřebuje, jsme zvážili na gram v článku Kolik dřeva spotřebuje pizza pec.

Litinový pekáč je ideální parťák

Pokud bychom měli doporučit jediné příslušenství kromě pizza lopat, bylo by to kvalitní litinové nádobí. Zejména pekáč s poklicí, rendlíky, pánvičky, tály atd. Litina výborně akumuluje teplo a v kombinaci s terakotovou pecí vytváří ideální podmínky pro pomalé pečení. Maso zůstane šťavnaté, zelenina získá výraznou chuť a omáčky se krásně propojí.

Omezuje vás jen fantazie

Jakmile objevíte možnosti terakotové pece, velmi rychle zjistíte, že ji nerozpálíte jen kvůli pizze. Najednou začnete přemýšlet: „Co bych v ní mohl připravit příště?“ A právě to je na pečení v pravé italské peci nejkrásnější. Jednou je to pizza, příště pomalu pečená žebra, domácí chléb nebo voňavá focaccia. Další nápady najdete v článku Co se dá upéct v pizza peci kromě pizzy?

Tip na závěr

Až příště upečete poslední pizzu, nechte pec dál pracovat. Vložte dovnitř litinový pekáč s masem, zavřete dvířka a dopřejte terakotě čas ukázat, co skutečně umí. Možná budete překvapeni, že se vaše pizza pec stane nejpoužívanější troubou na zahradě. Pro inspiraci si prohlédněte naši galerii, sekci z pece na talíř.